KRÁLICKÁ PEVNOSTNÍ OBLAST (KPO)

Autor: Webmaster <webmaster(at)armyfort.com>, Téma: Infocentrum, Vydáno dne: 22. 03. 2011

Oblast okolo městečka Králíky v nejvýchodnější části Pardubického kraje, konkrétně prostor mezi kótou Maliník a Adam, představovala ve 30. letech tohoto století nejsilněji opevněné území tehdejší Republiky československé a jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic v Evropě. Na relativně velmi malém prostoru tu kromě malých pevnůstek (Řopíků) a pěchotních srubů vyrostly dokonce tři mohutné dělostřelecké tvrze, skrývající rozsáhlé podzemní prostory hluboko ve sklaním masivu pod krajinou (Hůrka, Bouda a Adam). Návštěvník se zde i dnes na každém kroku setkává s velmi sugestivními a rozsáhlými pozůstatky čs. předválečného pevnostního systému

Od roku 1989 se na Králicku postupně rozmnožují lokality, kde na jednotlivých pevnostních objektech bývalého čs. opevnění z let 1935-1938 různé skupiny nadšenců s různou právní subjektivitou rekonstruují a zpřístupňují tyto pozoruhodné technické a vojensko-historické památky. Od roku 2000 dochází k úzké spolupráci mezi všemi zdejšími lokalitami, kdy tato provozovaná, nebo vznikající muzea a památníky čs. opevnění, pořádají v rámci tzv. projektu přírodního muzea Králická pevnostní oblast společné akce - koordinují sedmkrát do roka provozní dobu v rámci tzv. Společných víkendů, spolupracují během vzpomínkové akce s tématikou obrany státu (akce CIHELNA), snaží se společně řešit část propagace, iniciují práce na propojení lokalit turistickými trasami, snaží se úzce spolupracovat s místní samosprávou, s Pardubickým krajem, se Sdružením obcí Orlice apod.

Co je chápáno pod pojmem Králická pevnostní oblast? Je to uměle vydefinovaná oblast okolo městečka Králíky v nejvýchodnější části Pardubického kraje, konkrétně prostor mezi kótou Maliník a Zemskou Bránou, daná z historického hlediska působností Ženijního skupinového velitelství III v Králíkách v letech 1935-1938. Tato oblast představovala ve 30. letech minulého století nejsilněji opevněné území tehdejší Republiky československé a jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic v Evropě. Návštěvník se zde i dnes na každém kroku setkává s velmi sugestivními a rozsáhlými pozůstatky čs. předválečného pevnostního systému.

Kolik je zde pevnostních objektů? V popisovaném prostoru bylo ke stavbě zadáno 57 a do konce září r. 1938 se podařilo vybudovat 56 těžkých objektů a kompletní podzemí tří dělostřeleckých tvrzí (Adam, Bouda, Hůrka). V pěti stavebních úsecích lehkého opevnění vz. 37 bylo zadáno 250 a realizováno 185 objektů, dále další dva lehké objekty vz. 37 vložené mezi těžké opevnění a čtyři lehké objekty vz. 36. Celkově zde tedy bylo do přerušení prací počátkem října r. 1938 stavebně dokončeno 247 pevnostních objektů. Pro pevnostní jednotky zde byla postavena kasárna v Červené Vodě, Těchoníně, a Klášterci nad Orlicí, dále dvě pevnostní silnice (pro tvrz Bouda a Adam), kilometry podzemní kabelové telefonní sítě, kilometry protitankových a protipěchotních překážek. Do současnosti se zachovala většina těchto pevnostních objektů, kasárna i silnice. Zanikla podzemní kabelová telefonní síť a převážná většina překážkového systému.

Proč název "Králická pevnostní oblast"? Název vznikl spontánně z pracovního označení, kterého užívali ti, z jejichž podnětu projekt vznikal (členové Společnosti přátel čs. opevnění, lidé ze společnosti ARMY FORT a z vedení města Králíky). Užívaly se názvy dva: "Králická pevnostní oblast" a "Pevnostní oblast Králíky". Věcně a obsahově správný by byl název: "Přírodní muzeum - čs. pevnostní objekty z let 1935-1938 v oblasti působnosti bývalého ženijního skupinového velitelství III Králíky". Trochu krkolomné - proto ta lidsky přijatelnější "Králická pevnostní oblast".

Co je základní myšlenkou projektu přírodního muzea Králická pevnostní oblast? Jde o rozsáhlý soubor turistických atrakcí s několika nosnými tématy: historie vojenská, společenská, stavební, kulturní… Projekt chce využít unikátní skutečnost - tedy fakt, že prostor Králicka patřil před 2. světovou válkou k nejsilněji opevněným oblastem v Evropě. To opevnění odráželo tehdejší mezinárodní politickou a společenskou situaci, ukazovalo vysokou vyspělost stavebního průmyslu a organizační schopnosti tehdejšího státu a modernost československé armády. Je hmatatelným dokladem příprav obrany státu, dokladem odhodlání bránit poslední demokratický systém v tehdejší Evropě . Tyto skutečnosti mají značný výchovný a sociální podtext. V praxi má jít o celou řadu expozic v mnoha pevnostních objektech, za tímto účelem rekonstruovaných, navzájem propojených informačním systémem (naučné stezky, výkladové tabule…), propojených turistickými trasami a cyklostezkami. Významným aspektem celého projektu je rovněž posílení a oživení turistického průmyslu - průmyslu cestovního ruchu, neboť Králicko patří k z hlediska pracovních příležitostí k vysoce problematickým regionům. Účelem a cílem celého projektu je rovněž záchrana a obnova maximálního počtu historicky významných pevnostních staveb, tohoto úctyhodného díla našich dědů a otců, a jejich zpřístupnění nejširší veřejnosti.

Konkrétní záměr je z pohledu zájemce o vojenskou historii velkolepý. Počítá s vybudováním sítě turistických stezek a cyklistických tras, které by formou naučné stezky s informačními panely propojily již existující muzea v pevnostních objektech:
Dělostřeleckou tvrz Bouda
Dělostřeleckou tvrz Hůrka (severně na kraji města Králíky)
Pěchotní srub K - S 5 "U potoka" (v obci Dolní Morava)
Pěchotní srub K - S 8 "U nádraží" (u nádraží v Červeném Potoce)
Dělostřeleckou pozorovatelnu K - S 12b "Utržený" (na kótě Veselka severně Králík)
Pěchotní srub K - S 14 "U Cihelny" (300 m jižně nádraží v Prostřední Lipce)
Vojenské muzeum Lichkov - pěchotní srub K - S 32 "Na růžku" (vpravo od silnice Mladkov-Lichkov)
Muzeum vysoký kámen - pěchotní srub K - S 25 "Na sedle" a lehké objekty vz. 37 č. 59, 60 a 260 (západně tvrze Bouda na červené turistické značce)
Lehké objekty vz. 37 č. 111 a č. 112 (naproti VMK)

Velkou výhodou je značná typologická pestrost na Králicku vybudovaných pevnostních objektů, kterou již z časti zpřístupněné objekty prezentují. Unikátem v celostátním měřítku je nejzachovalejší dělostřelecká tvrz zpřístupněná v plném rozsahu veřejnosti a tou je právě Bouda. Každý ze zpřístupněných samostatných těžkých objektů (K - S 5, 8, 12b, 14, 25, 32) je pozoruhodný něčím jiným: liší se osudy po roce 1938, pojetím současných expozic, stupněm a způsobem své rekonstrukce. Všechny jsou dobře dostupné z města Králíky, železnicí i silnicemi.

Jádrem Králické pevnostní oblasti je celoročně přístupné VOJENSKÉ MUZEUM KRÁLÍKY se stálou expozicí věnovanou československé armádě. Areál VMK se nachází v bezprostřední blízkosti pěchotního srubu K - S 14 "U Cihelny", s vynikající dostupností z centra města - leží těsně u silnice Králíky-Prostřední Lipka. Skvělá je i dostupnost od železniční stanice v Prostřední Lipce, kdy vzdálenost od nádraží činí asi 400 metrů. To je ideální při pořádání různých vojensko-historických akcí, se kterými se i v budoucnu pravidelně počítá.

Hlavní kulisou při vojensko-historické akci Cihelna je vždy pěchotní srub K - S 14 "U Cihelny". Na tomto místě se na konci srpna pořádá military show republikového významu. Jedná se o jednu z největších akcí, pořádanou ve spolupráci s AČR v civilním sektoru. Návštěvníci zde každoročně můžou vidět dvoudenní program s vojensko-historickými ukázkami, současnou výzbroj a výstroj AČR, součinnost složek IZS a mnohé další.